Bernardo Bellotto

Bernardo Bellotto
Předpokládaný Bellottův autoportrét na obraze Fantaskní architektura s benátským šlechticem (detail, asi 1765, Otto Neumann Ltd, New York)
Rodné jméno	Bernardo Francesco Paolo Ernesto Bellotto
Narození	30. leden 1720/21 nebo 20. květen 1722 Benátky
Úmrtí	17. říjen 1780 Varšava
Národnost	Ital
Vzdělání	vyučen u svého strýce Giovanni Antonia Canala, zv. Canaletto
Povolání	malíř topograficky přesných městských vedut
Děti	Lorenzo Bellotto
Příbuzní	Pietro Bellotti (sourozenec) Giovanni Antonio Canal (strýc)
Hnutí	barokní iluzionismus
Významná díla	Pohled na Drážďany (1749), Pohled na Vídeň od Belvederu (1759/61), Pohled na Varšavu (1773/74)
Mecenáši	saský kurfiřt August III. Polský, panovnice Marie Terezie, polský král StanislaW II. August Poniatowski
Ovlivněný	Giovanni Antonio Canalem, zv. Canaletto
Vliv na	malbu krajin s pohledy na města a jejich části
Ocenění	dvorní malíř saského kurfiřta a polského krále
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernardo Bellotto (asi 1721/2^[1][2] nebo 30. ledna 1721, Benátky – 17. listopadu 1780, Varšava)^[3] byl italský^[4] malíř městské krajiny nebo vedutista a grafik v leptu proslulý svými veduty evropských měst – Drážďan, Vídně, Turína a Varšavy. Byl žákem a synovcem proslulého Giovanniho Antonia Canala, známého jako Canaletto, a někdy používal jeho slavné jméno a podepisoval se jako Bernardo Canaletto.^[3] V Německu a Polsku se nazýval jménem svého strýce Canaletto. To způsobilo určitý zmatek, nicméně jeho práce je pochmurnější v barvě než Canalettova a jeho zobrazení mraků a stínů se blíží nizozemské malbě.^[5]

Jeho styl se vyznačoval propracovaným znázorněním architektonických a přírodních průhledů a specifickou kvalitou osvětlení každého místa. Je pravděpodobné, že Bellotto a další benátští mistři veduty mohli použít cameru obscuru, aby dosáhli vynikající přesnosti městských pohledů.^[2]